Výzkum, vývoj a zkušebnictví kolejových vozidel
Research, development and testing of railway rolling stock
Forschung, Entwicklung und Prüfwesen von Schienenfahrzeugen
Cílem společnosti je nabízet kompletní řešení projektů, které budou odpovídat nejmodernějšímu stavu techniky a na jejichž konci bude spokojený zákazník a uživatel.
The aim of the company is to offer completely packaged projects with solutions that are in harmony with the state-of-the-art of the technology with a satisfied customer and user at the end.
Das Ziel der Gesellschaft ist, die komplette Abwicklung der Projekte anzubieten, die dem neuesten Stand der Technik entspricht, um am Ende zufriedene Kunden und Benutzer zu bekommen.
Tisk Print

Historie

 

Tradice oboru kolejových vozidel, na níž VÚKV a.s. navazuje, je velmi dlouhá. Dnešní VÚKV a.s. (dříve Výzkumný ústav kolejových vozidel) vznikla postupným vývojem z konstrukční kanceláře Ringhofferových závodů. Přímo tak navazuje na tradici vývoje a výroby dopravních prostředků v Praze na Smíchově.

Za datum vzniku Ringhofferových závodů lze považovat 1. prosinec 1852. Vznik samostatného konstrukčního oddělení je písemně doložen až v roce 1880. První české vozy, které firma Ringhoffer vyrobila, byly ještě zhotoveny podle převzatých výkresů, ale již velmi záhy se vyskytují vlastní firemní výkresy. Za počátek vlastního konstruování kolejových vozidel lze považovat rok 1867.

Ringhofferovy závody na Smíchově fúzovaly v roce 1936 s vagónkami v Kopřivnici, Studénce, Kolíně, České Lípě
a s elektrotechnickou firmou Sousedík ve Vsetíně. Tím vznikl velký koncern zabývající se výrobou kolejových vozidel – Závody Ringhoffer-Tatra. Ústřední konstrukční kancelář byla začleněna do tzv. evidenční kanceláře, zkráceně EVIKA, kde se soustřeďovaly a zpracovávaly objednávky na konstrukční řešení pro všechny závody. Po roce 1949 byla konstrukční kancelář EVIKA několikrát reorganizována a po poslední reorganizaci vznikl Výzkumný ústav kolejových vozidel Praha (VÚKV), který zahájil 1. dubna 1958 samostatnou existenci. V té době byl součástí Československých vagónek Tatra, sdružení národních podniků, se sídlem ve Studénce.

V roce 1965 je sdružení národních podniků zrušeno a VÚKV přechází společně s vagónkami do trustu podniků Závody těžkého strojírenství v Martině. Od roku 1970 byl VÚKV začleněn do koncernu Československé vagónky se sídlem v Praze, což nezměnilo ani převedení generálního ředitelství koncernu na Slovensko do Popradu, které proběhlo v roce 1983. V té době má VÚKV pobočky v Cerhenicích, České Lípě, Studénce, Popradu a Žilině  a dosahuje ve své historii maximální velikosti s přibližně 350 pracovníky.

Po změně politických a společenských poměrů v Československu v roce 1989 byl koncern zrušen a VÚKV se stal samostatným státním podnikem. 1. května 1992 byl v souladu se zákonem převeden majetek Výzkumného ústavu kolejových vozidel Praha do obchodní společnost akciového typu – vznikla VÚKV a.s. se 100 % státním podílem, který byl pak postupně privatizován kupónovou metodou. Do roku 2000 se ve vlastnictví VÚKV a.s. střídaly různé české investiční fondy, společnosti i drobní akcionáři včetně samotných zaměstnanců. Žádný z těchto vlastníků však nevlastnil ve VÚKV a.s. rozhodující majetkový podíl. V uvedeném roce 2000 nastává poprvé ve vlastnictví VÚKV a.s. zásadní změna. Společnost Český TÜV s.r.o., součást TÜV Süddeutschland Holding AG v Mnichově, postupně skupuje více než 96 % akcií a VÚKV a.s. tak získává poprvé jednoho rozhodujícího vlastníka. Vzhledem k tomu, že společnost TÜV je činná především v oblasti zkušebnictví, byl i ve VÚKV a.s. rozvíjen především tento obor činnosti. Po více než třech letech vlastnictví prodává Český TÜV s.r.o. v únoru 2004 svůj akciový podíl průmyslové skupině Škoda Holding a.s. Tento majoritní vlastník v roce 2006 získává akcie zbývajících minoritních akcionářů VÚKV a.s. a stává se tak jediným akcionářem.

Tím, že konstrukční kancelář kolejových vozidel sídlila od dvacátých let minulého století ve správní budově bývalých Ringhofferových závodů a v téže budově sídlila až do srpna 2004 i akciová společnost VÚKV, zachoval se pozoruhodný historický fond archivních materiálů firmy i jejich předchůdců, který obsahuje především výkresovou a fotografickou dokumentaci. Jeho nepřetržitá kontinuita od poloviny 19. století, kterou nenarušilo ani přestěhování společnosti ze starého Ringhofferova paláce do zcela nového sídla Office Park v Nových Butovicích, nemá podle některých odborníků v rámci Evropy obdoby.

Ve VÚKV, který plnil od roku 1958 do roku 1989 funkci výzkumné, vývojové a experimentální základny československého vagónového průmyslu, vznikaly studie a výkresy prototypů prakticky všech osobních vozů, motorových vozů a elektrických jednotek, vyráběných československým vagónovým průmyslem. Kromě vozidel osobní dopravy byly zpracovávány i konstrukce nákladních vozů. Speciální pozornost pak byla věnována vývoji podvozků pro všechna vozidla vyráběná v československých vagónkách.

Z předměstských jednotek vyvinutých v této době si připomeňme první elektrickou předměstskou jednotku ř. 451 a 452 (EM 475.0, EM 475.1 a EM 475.2), elektrické předměstské jednotky ř. 460 (EM 488.0) a 560 (SM 487.0) a prototypy jednotky ř. 470. Součástí této jednotky byly i poprvé v Československu vyvinuté patrové vozy.

Velmi rozsáhlé vývojové práce byly realizovány v oblasti motorových vozů. V 60. letech minulého století byly ve VÚKV vyvinuty mj. motorové vozy ř. 820 (M 240) a ř. 850 a 851 (M 286.0 a M 286.1). Na konci 60. let byla pro mezinárodní provoz vyvinuta souprava se dvěma motorovými vozy řady 853 (M 296.1) a příslušnými přípojnými vozy, která byla nasazena na mezinároddní expres Vindobona z Berlína do Vídně. Od tohoto motorového vozu byla odvozena řada 852 (M 296.2) pro vnitrostátní provoz. Na počátku 70. let byly vyvinuty prototypy motorového vozu ř. 860 (M 475.0) se všemi hnanými nápravami a elektrickým přenosem výkonu. V 70. letech byl vyvinut dvounápravový motorový vůz ř. 810 (M 152.0) včetně přípojných vozů. Pomocí několika set těchto motorových vozů byla dokončena motorizace osobní dopravy na vedlejších tratích tehdejších ČSD. V 80. letech byl realizován vývoj čtyřnápravových vozů ř. 842 (M 273.2)
a především motorového vozu AČ 2 pro Sovětský svaz, který byl ve Vagónce Studénka vyroben v celkovém počtu 122 kusů motorových vozů a 244 vozů přípojných.

V oblasti osobních vozů byly vyvinuty vozy ř. Baim, které byly realizovány v několika výrobních sériích a přípojné vozy k výše uvedeným motorovým vozům.

Velmi významnou oblastí vývojových aktivit byl vývoj podvozků jak pro vozidla osobní dopravy, tak i pro nákladní vagóny. Ve VÚKV byly mj. vyvinuty první podvozky v Československu pro rychlost 200 km/h. Na znalosti, které byly získány při vývoji těchto podvozků, pak navázal mezinárodní projekt vývoje podvozku GP 200, který vyvíjel VÚKV společně s Vagónkou v německém Görlitz. Ve VÚKV byly také vyvinuty první podvozky v tehdejších socialistických zemích se vzduchovým vypružením.

V současné době upadá pomalu do zapomenutí i velmi významná aktivita VÚKV realizovaná v 80. letech. Byla jím koordinace projektu i vlastní projektování modulových přečerpávacích stanic ropy pro tehdejší Sovětský svaz. Přínosnou byla i velmi úzká spolupráce VÚKV na tomto projektu s Vagónkou Studénka, Vagónkou Poprad a Vagónkou Trebišov.

Po společenských změnách v roce 1989 došlo k rozpadu koncernu Československé vagónky a VÚKV musel najít svoji novou polohu v oblasti vývoje a zkušebnictví kolejových vozidel. Velmi rychle se podařilo navázat kontakt se zahraničními firmami a VÚKV na čas téměř opustil v oblasti vývoje československý, resp. český trh. V této době vzniká mnoho úspěšných projektů jak vozidel, tak i podvozků.

Z oblasti vozidel je tak možné vzpomenout na modernizaci historické tramvaje pro Lisabon (výrobcem byla firma AEG) nebo vývoj velmi úspěšného motorového vozu Regio Shuttle RS1 pro společnost ABB Henschel. Dnes je výrobcem tohoto vozu firma Stadler. Velmi rozsáhlá byla také spolupráce s firmou PFA Weiden, pro kterou byl mj. vyvinut lůžkový vůz Comfort Schlafwagen, jehož výrobcem se po určitých úpravách nakonec stala firma Siemens. VÚKV a.s. se též podílela na vývoji vozidel metra firmy Bombardier pro město Guangzhou v Číně nebo jednotky ř. 680 pro České dráhy, jejímž výrobcem je italská firma Alstom Savigliano.

V oboru lokomotiv byly ve VÚKV a.s. realizovány mj. vývoj úzkorozchodné lokomotivy pro firmu Gmeinder nebo například rekonstrukce lokomotivy V 100 pro firmu Bombardier.

Velmi rozsáhlé aktivity měla VÚKV a.s. též v oblasti vývoje podvozků. K velmi úspěšným projektům lze přiřadit vývoje podvozků pro firmu Bombardier. Jednalo se např. o podvozky pro železnice v Bangladéši, tramvaj pro Okayamu a vozy metra v Helsinkách a New Yorku.

Vedle vývojových aktivit nelze pominout i činnost experimentální základny. Zatímco do roku 1989 byly prováděny zkoušky především pro československý vagónový průmysl, po roce 1989 se situace radikálně změnila. Zkušebna VÚKV a.s. získala v roce 1996 jako první zahraniční zkušebna uznání německého Spolkového drážního úřadu. Toto uznání jí otevřelo dveře k evropským výrobcům. Mezi zákazníky tak patří všichni významní výrobci osobních i nákladních vozidel a lokomotiv.

Rozšíření portfolia zákazníků si vynutilo výstavbu nových prostor zkušebny, zkvalitnění profesní struktury a především nákup moderní a konkurenceschopné zkušební a měřicí techniky. Koncem 80. let byla provedena rozsáhlá inovace speciálního zařízení pro statické pevnostní zkoušky, průběžně dochází k obměnám aparatur pro sběr dat při statických
i dynamických pevnostních zkouškách. Renovován byl i železniční univerzální měřicí vůz, který umožňuje provádět měření na špičkové úrovni během zkušebních jízd. Je to jediný měřicí vůz v České republice pro rychlost 200 km/hod. V posledním desetiletí dále úspěšně probíhal vývoj unikátních měrných dvojkolí pro jízdně-technické zkoušky. Byl vyvinut kalibrační stav pro měrná dvojkolí a zkušební zařízení pro zkoušky bezpečnosti proti vykolejení. 

 

Česky English Deutsch

Napište nám